|
|
Spolupráce učitele mateřské školy s dalšími odborníky při práci s dítětem s kochleárním implantátem
VÁCHOVÁ, Anežka
Bakalářská práce se zabývá problematikou výchovy a vzdělávání dětí s kochleárním implantátem v běžné třídě mateřské školy. Hlavním cílem je zjistit, jak probíhá spolupráce mezi mateřskou školou a odbornými pracovišti a zda tato spolupráce je dostačující pro celkový rozvoj dítěte po kochleární implantaci. Teoretická část je zpracována do čtyř kapitol, které zahrnují základní pojmy, definice, etiologii, vývojové zvláštnosti dětí předškolního věku se sluchovým postižením a legislativní rámec. V první kapitole se věnuji sluchovému postižení, ve druhé kapitole se zabývám charakteristikou předškolního věku a specifickými zvláštnostmi tohoto období. Kapitola třetí rozebírá legislativní rámec a závěrečná kapitola je zaměřena na možnosti vzdělávání dítěte se sluchovým postižením předškolního věku v mateřské škole. V praktické části je zpracován dotazník, o jehož vyplnění jsem žádala pedagogické pracovníky běžných mateřských škol, kteří mají zkušenost s inkluzivním vzděláváním dítěte s kochleárním implantátem. Dotazníkové šetření s výsledky je zpracováno v praktické části bakalářské práce. Probíhalo elektronickou formou tři týdny.
|
|
| |
|
|
Pedagogická diagnostika dětí se sluchovým postižením v předškolním věku
KOŠÍČKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje tématu pedagogické diagnostiky u dětí se sluchovým postižením. Jejím cílem je zjistit, zda se vybraný diagnostický materiál, který je určený k pedagogické diagnostice dětí bez jakéhokoliv typu postižení, dá využívat i u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V teoretické části je popsán sluch a jeho náležitosti, etiologie a klasifikace sluchových vad, vyšetřovací metody funkce sluchu a také kompenzační pomůcky. Dále pak teoretická část pojednává o specifikách vývoje dítěte se sluchovým postižením. Je zde také vymezen pojem pedagogické diagnostiky a jejích druhů. V závěru teoretické části je popsán vybraný diagnostický materiál, se kterým je pracováno v rámci praktické části této bakalářské práce. Praktická část je složena z případových studií a samotné práce s diagnostickým materiálem. Také jsou v této části popsány výsledky pedagogické diagnostiky pěti vybraných dětí se sluchovým postižením.
|
|
|
Průběh rané intervence u dítěte se sluchovým postižením
Odvárková, Lucie ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá průběhem rané intervence u dětí se sluchovým postižením. Hlavním cílem této závěrečné práce je zmapování poskytovaných služeb rané intervence v České republice, konkrétně v okolí jejího hlavního města. Dílčím cílem pak je zhodnocení těchto služeb z pohledu rodičů i odborníka. Teoretická část se v úvodu zabývá osobností dítěte a počátečního období jeho života, nebylo opomenuto ani jeho historické pojetí či důležitost v rodině. Následuje kapitola věnována samotné rané intervenci, která pojednává o jejím významu, cílech a legislativním začlenění. Část této práce je věnována také historii a jednotlivým resortům, které poskytují své služby rodinám a dětem se sluchovým postižením. Další kapitoly se zabývají nabízenými možnostmi vzdělávání dětí se sluchovým postižením a diagnostikou sluchových vad, zahrnují rovněž kompenzační pomůcky, terapii i komunikační systémy. Praktická část se týká především průběhu a hodnocení rané intervence včetně služeb rané péče v Centru pro dětský sluch Tamtam, o. p. s. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány z uskutečněných rozhovorů s rodiči a poradkyní rané péče.
|
|
|
Integrované vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami - kazuistika
Habartová, Iva ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat současný stav integrovaného vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, resp. dítěte s vysocefunkčním autismem v kombinaci s praktickou hluchotou. Teoretická část práce vymezuje pomocí metody analýzy odborné literatury termín integrace, dále jsou definovány pojmy sluchové postižení a autismus jako příčiny, které limitovaly žáka v jeho zapojení do vzdělávání v běžné základní škole. Praktická část práce je zaměřena na zpracování případové studie - kazuistiky žáka. Popisuje zkušenosti ze současného integrovaného vzdělávání v základní škole speciální, kde je žák vzděláván dle Rámcového vzdělávacího programu pro Základní školy, s výhledem brzké integrace zpět do běžné základní školy, případně dle rozhodnutí rodičů do základní školy pro neslyšící. Při zpracování kazuistiky byly použity metody: pozorování a rozbor edukačních produktů žáka.
|
|
|
Užívání návykových látek lidmi se sluchovým hendikepem: expolračně-korelační sonda
Postránecká, Zuzana ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Přestože je v České republice přibližně 500 000 sluchově postižených jedinců, kteří jsou vlivem determinant sluchového postižení ohroženou skupinou vzhledem k užívání návykových látek, je výrazný nedostatek studií, které by se tomuto tématu u nás věnovaly. Ačkoliv zahraniční studie určitá data nabízejí, celkový zájem o tuto problematiku je stále mizivý. Tato práce si bere za úkol vymezit základní pojmy a ve stručnosti popsat problematiku sluchového postižení, psychologické aspekty a vzorce užívání návykových látek v populaci sluchově postižených z dostupných zdrojů i prostřednictvím exploračně-korelační dotazníkové studie. Studie byla prováděna dotazníkovou formou a v první fázi šířena samovýběrem metodou sněhové koule srze 8 základních subjektů přes sociální síť facebook.com a jiné hromadně komunikační prostředky. Ve druhé fázi se jednalo o účelový výběr na dvou školách pro sluchově postižené v Praze. Výzkumným souborem byli v obou případech jedinci se ztrátou sluchu alespoň 20 dB na lepším uchu, věkově ani místně participace nebyla omezena. Výsledkem teoretické i praktické části je skutečnost, že se užívání návykových látek v populaci sluchově postižených vyskytuje a to pravděpodobně ve stejné či vyšší míře než u běžné populace. Vzhledem k tomuto faktu a komunikačním bariérám sluchově postižených...
|
|
|
Specifické potřeby neslyšících při studiu na vysokých školách v České republice
Kretíková, Andrea ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na problematiku vzdělávání osob se sluchovým postižením na vysokých školách v České republice. Důraz je kladen na specifické vzdělávací potřeby osob se sluchovým postižením, které jsou při studiu na vysoké škole naplňovány podpůrnými službami. Práce konkrétně řeší, jak jednotlivé typy podpůrných služeb, tak i centra pro podporu studentů se specifickými vzdělávacími potřebami při vysokých školách, které tyto služby nabízí. Výzkumné šetření, provedené formou online dotazníku, zjistilo, že využívání podpůrných služeb ze strany studentů je frekventované a zároveň, že kvalita služeb nabízených centry pro podporu studentů se specifickými vzdělávacími potřebami se jeví jako velmi vysoká. Šetření také sledovalo využití modifikace maturitní zkoušky ve vztahu s využitím modifikace příjímacích zkoušek na vysoké školy studenty se sluchovým postižením. Vytvořený online dotazník v českém znakovém jazyce poskytuje účinnou zpětnou vazbu neslyšících studentů k centrům pro podporu studentů se specifickými vzdělávacími potřebami. Klíčová slova: centra pro podporu studentů se specifickými potřebami, neslyšící student, podpůrné služby, sluchové postižení, specifické vzdělávací potřeby, vysokoškolské studium.
|
|
|
Kultura Neslyšících se zaměřením na hrady a zámky na území České republiky
Pospíšilová, Olina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kultuře Neslyšících v České republice. Cílem práce je zkoumání postojů Neslyšících ke kultuře, vztahu Neslyšících k hradům a obecné upozornění na problematiku nedostatečného tlumočení kulturních akcí včetně tlumočených prohlídek na kulturních památkách. Teoretická část se věnuje anatomii ucha, diagnostice sluchového postižení, kompenzačním pomůckám, kategorizaci sluchového postižení dle různých hledisek a přiblížení jednotlivých skupin jedinců se sluchovým postižením. Další kapitola je zaměřena na kulturu Neslyšících, umělecké tlumočení do znakového jazyka a komunitu Neslyšících. Výzkumné šetření v empirické části je smíšeného charakteru - byl využit jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkum týkající se názorů neslyšících na jejich kulturu a přístupnost hradů a zámků. Jako metoda k získání dat k výzkumného šetření byl použit dotazník s otevřenými i uzavřenými otázkami, který byl doplněn o překlad do znakového jazyka.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.